O víně

Vinařská oblast MORAVA má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti, které doplňuje látková plnost z moravských úrodných půd Souhru vůí a chuti podtrhují svěží kyseiny povzbuzující k opětonému doušku harmonického a pro jednotivé podoblasti Moravy charakteristického vína. Moravská červená vína provázela odjakživa venkovskou stravu a posilňovala vinaře v jejich těžké práci. Chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou pravost dopravázenou uchováním ovocitého charakteru červeného vína. Charakter červených vín se v poslední době mění pod vlivem uplatňování moderní technologie červených vín, která jim dodává více vláčné jemnosti. Líbezná jihomoravská krajina a její jedinečné přírodní podmínky vtiskují vínům svéráznost, která je hlavním předpokladem pro trvalý zájem o jedinečnost v nepřeberném množství.

Vinařská oblast Morava se dělí do čtyř vinařských podoblastí:

Znojemská podoblast – Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary, jejichž výběžky daly na mnohých místech, hlavně v severní části, vzniknout kamenitým půdám význačným pro pěstování Ryzlinku Rýnského, Veltlínského zeeného a v okolí Dolních Kounic i pro pěstování modrých odrůd, hlavně Frankovky.

Mikulovská podoblast – Mikulovskou vinařskou podoblast charakterizují vápencové elevace Pavlovských vrchů. Na jejich úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje.

Velkopavlovická podoblast – V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Tady kralují hlavně modré odrůdy, které tu jsou vysazeny na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Takové viniční tratě se táhnou od kdysi hlavního střediska oblasti – města Hustopeč, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do města s největší rozlohou vinic v katastru obce – do Velkých Bílovic. Významným historickým vinařským centrem podoblasti jsou Čejkovice s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením, které tu vybudovali v roce 1232 Templáři.

Slovácká podoblast – Slovácko leží na jihovýchodě Moravy a má velmi různorodé přírodní podmínky. Na jiho Slovácka to je krajina zvaná Podluží, kde většina vinařských obcí leží v údolnici řeky Moravy, kudy vanou ochlazující severovýchodní větry. Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkounebo na výše položených rovinatých pozemcích s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot, takže se dosahují vína s výrazným odrůdovým charakterem.

Stručný přehled kategorie vín

Běžného konzumenta vín jistě napadne, že existují pouze dvě kategorie – a to vína dobrá a špatná. Pro rozšíření Vašich obzorů uvádíme, jak jsou vína rozdělena podle vinařského zákona.

Víno stolní

Což je nejnižší kategorie vín, pro výrobu těchto vín je podmínkou, aby hrozny použité pro jeho výrobu dosáhly alespoň 11° stupňů cukernatosti (Českého Normovaného Moštoměru)

Stolní víno se může označit názvem „zemské víno“, jestliže bylo vyrobeno z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti a dosáhly nejméně 14 stupňů normalizovaného moštoměru.

Etiketa zemského vína může obsahovat název:

- odrůdy, jestliže bylo víno vyrobeno alespoň z 85% z vinných hroznů uváděné odrůdy.

- nejvýše tří odrůd, jestliže je víno vyrobeno výlučně z těchto odrůd a podíl každé odrůdy uvedené na etiketě je alespoň 15%.

Stolní víno s výjimkou zemského vína vyrobeného na území ČR, nesmí uvádět ročník ani odrůdu.

Víno jakostní

Lze vyrábět z hroznů, které dosáhly minimálně 15 °ČNM. V této kategorii rozlišujeme:

* víno jakostní odrůdové, toto víno musí obsahovat minimálně 85% hroznů uvedené odrůdy

* víno jakostní známkové, toto víno vzniká scelením dvou, nebo více vín podle určité receptury

Jakostní víno je označeno názvem vinařské oblasti a dovětkem „odrůdové“ nebo „známkové“. Může obsahovat název odrůdy (s alespoň 85% podílem), nejvýše tří odrůd, z nichž je víno vyrobeno (s alespoň 15% podílem), názvem vinařské podoblasti, vinařské obce a viniční tratě.

Víno s přívlastkem

jinak také víno predikátní – je kategorie vín nejvyšší kvality.

Vína v této kategorii jsou dále tříděna na :

Kabinetní víno se vyrábí z vinných hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 19 stupňů normalizovaného moštoměru.

Pozdní sběr se vyrábí z vinných hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 21 stupňů normalizovaného moštoměru.

Výběr z hroznů se vyrábí z vinných hroznů, které dosáhly cukernatosti nejméně 24 stupňů normalizovaného moštoměru.

Výběr z bobulí se vyrábí pouze z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru.

Výběr z cibéb se vyrábí z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 stupňů normalizovaného moštoměru.

Ledové víno se vyrábí z vinných hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmraženy a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru.

Slámové víno se vyrábí z vinných hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru.

Pozn. výše uváděné stupně cukernatosti znamenají počet kilogramů cukru obsaženého ve 100 litrech moštu, který byl vylisován ze sklizených hroznů.

Etiketa vína s přívlastkem obsahuje název vinařské oblasti, v níž bylo víno vyrobeno, a název vinařské podoblasti, v níž byly vinné hrozny sklizeny, označení „víno s přívlastkem“, včetně uvedení druhu. Může obsahovat název odrůdy (s alespoň 85% podílem), nejvýše tří odrůd, z nichž je víno vyrobeno (s alespoň 15% podílem), názvem vinařské obce a viniční tratě.

Archivní vína

dle vinařského zákona neexistují, jedná se pouze o marketingové pojmenování starších vín.

Šumivé víno

Jedná se o druh vína, ve kterém je rozpuštěn oxid uhličitý. Oxid uhličitý vzniká při kvašení, kdy se cukr mění na alkohol a oxid uhličitý. Při výrobě ostatních vín oxid uhličitý volně uniká. Při výrobě šumivých vín je tomuto zabráněno tím, že víno při druhotném kvašení kvasí v uzavřené láhvi. Druhým způsobem je výroba šumivých vín v uzavřeném tanku.

Šumivé víno se vyrábí prvotním nebo druhotným kvašením vín. Celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí dosahovat nejméně 8,5% objemových a přetlak v lahvi při teplotě 20 °C nejméně 0,3 MPa. Tento druh nesmí být označován jako sekt. Šumivé víno může být označeno názvem vinařské oblasti, v níž bylo víno vyrobeno, zemí původu vína nebo vinných hroznů, jestliže jejich podíl pro výrobu vína činí nejméně 50%. Může být uveden název vinařské podoblasti, jestliže vinné hrozny užité k výrobě kupáže pocházejí nejméně z 85% z dané podoblasti. Názvem odrůdy, jestliže byl produkt získán nejméně z 85% z vinných hroznů dané odrůdy, nebo názvy nejvýše 3 odrůd, jestliže produkt obsahuje výlučně uvedené odrůdy.

Jakostní šumivé víno (sekt) se vyrábí prvotním nebo druhotným kvašením moštů a vín. Šumivé víno může být označeno názvem vinařské oblasti, v níž bylo víno vyrobeno, zemí původu vína nebo vinných hroznů, jestliže jejich podíl pro výrobu vína činí nejméně 50 %. Může být uveden název vinařské podoblasti, jestliže vinné hrozny užité k výrobě kupáže pocházejí nejméně z 85% z dané podoblasti. Názvem odrůdy, jestliže byl produkt získán nejméně z 85% z vinných hroznů dané odrůdy, nebo názvy nejvýše 3 odrůd, jestliže produkt obsahuje výlučně uvedené odrůdy.

Perlivé víno

Vyrábí se z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým, musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa. Perlivé víno lze označit názvem „jakostní perlivé víno“. Jakostní perlivé víno se vyrábí z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, které byly sklizeny ve stejné vinařské oblasti a kde proběhla i výroba vína.

Etiketa obsahuje název vinařské oblasti, může dále obsahovat název odrůdy (s alespoň 85% podílem), nejvýše tří odrůd, z nichž je víno vyrobeno (s alespoň 15% podílem) a název vinařské podoblasti.

Likérové víno

Může být označeno názvem „jakostní likérové víno“. Jakostní likérové víno se vyrábí z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, sklizených ve stejné vinařské oblasti a kde proběhla výroba vína.

Etiketa obsahuje název vinařské oblasti, v níž bylo víno vyrobeno a evidenční číslo jakosti. Může dále obsahovat název odrůdy (s alespoň 85% podílem), nejvýše tří odrůd, z nichž je víno vyrobeno (s alespoň 15% podílem) a název vinařské podoblasti.